Ahoj, ahoj! Většina z vás mě bude znát jako lektora filmu na Ambroziádě, ale mimo Ambro jsem filmař na volné noze a student Audiovizuální tvorby na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.
Na turnusech se mě často lidi ptají, jak je ve Zlíně, co škola, jak mě to baví a tak dále. Nějak vám tady shrnu, jak jsem na škole spokojený, proč jsem si vybral zrovna tuhle školu atd. Mezi účastníky se najde strašně moc šikovných filmařů, kteří by se rádi filmu věnovali v budoucnu a třeba jim tohle pomůže při výběru vysoké školy.
Na začátek: jaký je přesně vlastně můj obor? Studuji střihovou skladbu, takže ze mě bude střihač. Proč jsem si vybral zrovna střih? O střihačích se říká, že jsou to takoví „druzí režiséři filmů.“ Jako střihač máte v moci natočený materiál, skládáte film záběr po záběru a tvoříte jedno audiovizuální dílo plné emocí, myšlenek a spousty dalších věcí. Je to hodně kreativní profese, při které se dá dostatečně vyblbnout, a to mě na tom baví.
Co se týče studia, tak jsem nadšený! Škola mě uchvátila hned v prváku na plenéru (akce pro studenty prváku), kde jsem poznal svoje spolužáky ze všech ostatních oborů a bylo mi jasné, že přesně sem patřím. Studenti audiovize na UTBčku fungují v podstatě jako taková famílie, kde je jedno, jestli jsi prvák, druhák, nebo páťák. Všichni se mezi sebou známe, bavíme se spolu, pořádáme akce a pomáháme si na natáčeních. O to víc spolu drží střihačská komunita. Děláme navíc projekce projektů, které už jsou v postprodukci, kde si na ně dáváme zpětnou vazbu, máme různé střihačské výjezdy atd. Tohle všechno díky našim skvělým oborovým pedagogům, kteří se o kvalitu výuky starají na výbornou.
Jako střihači, si myslím, že máme výuku náročnou jak teoreticky, tak prakticky. A jsem za to rád. Není to vyloženě nějaký dril, ale neflákáme se. Pořád máme co stříhat, co číst (ano, i filmová tvorba je o čtení knížek :D) a neustále díky tomu získáváme nové vědomosti. Ne nadarmo se říká, že střihači toho u nás na škole ví nejvíc :D. Film obecně je velká věda a o to větší věda je střih. Nebudu vám lhát, není to pro každého. Ne každý zvládne většinu dne prosedět u počítače stříháním. Není to samozřejmě jenom o tomhle. Střihač musí mít nějaké to dramaturgické vidění, musí umět nad tím, co stříhá uvažovat, aby dokázal podat 100% výkon.
A tohle přesně vás UTBčko naučí. Snad vám tento článek nějak pomohl a otevřel obzory. Pokud by vás čtenáře zajímalo něco víc, nebojte se mi ozvat na Messenger nebo Instagram, rád vám povím víc! Nebo o tom můžeme prohodit pár slov v létě na nějakým turnuse. 😊
Díky za přečtení a držte se během karantény!
Lukáš Roubíček