V roce 2014, rok před první Ambroziádou, jsem začal chodit do dramaťáku, který navštěvuji dodnes, takže prázdné místo pro herectví bylo vyplněno. Nicméně pro film jsem stále neměl využití. Samozřejmě, mohl jsem koukat na filmy, ale to mě ještě více nutilo nějaké filmy nebo videa tvořit, či se na nich alespoň podílet. Naštěstí jsme s mamkou našli (teda mamka našla) jeden příměstský tábor zaměřený na vytváření filmu s mladými dětmi. Ten tábor se mi líbil ze všech dosavadních nejvíc. Bylo nás tam asi 10 a 2 mladí kluci, kteří nás učili. Pamatuji se, že jsme točili něco jako kriminálku, a nějakým záhadným způsobem jsem se zhostil střihu, protože mě bavila policie a obecně zákonodárná činnost, a chtěl jsem si do toho dát svoje obrázky a podklady. Říkáte si, že jsem to musel střihat v movie makeru, ale ne. Nebudete tomu věřit, ale “stříhal” jsem v powerpointu. Objevil jsem totiž přechody, efekty textu a obrázků, možnost přidat hudbu. Připadal jsem si jako mistrovský střihač. Není žádným překvapením, že ve výsledném snímku můj střih nebyl použit :D. Proč to ale vyprávím? Bylo to první znamení, že bych se mohl věnovat filmu, že tenhle směr mě bude bavit, a objevil jsem i kouzlo úpravy videa. Ale co čert nechtěl, následující rok se camp nekonal, a to znamenalo najít náhradu.